Jak předcházet teritoriální agresi psů vůči lidem?

Jedno z nejčastěji se vyskytujících agresivních chování psů je teritoriální agrese vůči lidem. Snížení jejího výskytu můžeme dosáhnout včasným navykáním psa na osoby nežijící s ním ve společné domácnosti. Navykání na cizí osoby musíme zahájit co nejdříve, nejpozději však do 3 měsíců věku štěňat. Když začneme s navykáním později, například až po skončení vakcinace, tak už často může být pozdě.

Když navykáme štěně na cizí osoby, tak je jedno, jestli k nám budou chodit na návštěvu nebo se s ním budou setkávat například na procházce. Nestačí však, aby si je štěně pouze očichalo. Musíme umožnit co nejvíce cizím lidem, aby si se štěnětem hráli, hladili ho, mazlili se s ním a brali ho do náruče. Čím více cizím lidem to nejpozději do 3 měsíců života štěněte umožníme, tím větší bude pravděpodobnost, že i v dospělosti nebude cizím lidem z teritoriálních důvodů hrozit a kousat je. 

Procesem navykání psa na cizí osoby však nelze odstranit vrozené dispozice pro teritoriální chování. Tedy i pes, kterého jsme výrazně navykali na cizí osoby, může vůči nim za určitých podmínek projevovat teritoriální agresi. Zde je také vysvětlení toho, že i psi bez zjevných zevních příznaků teritoriálního chování vůči cizím osobám, pořád rozlišují, kdo s nimi žije a nežije ve společné domácnosti.

Rozdílné vrozené dispozice pro teritoriální chování a rozdílná intenzita navykání psů na cizí osoby jsou příčinou značné variability projevů teritoriálního chování u jednotlivých psů vůči cizím osobám. Nepochopení této obrovské variability projevů teritoriálního chování vede často k záměně teritoriálního chování za jiná vrozená nebo naučená chování, jak se dozvíte na semináři "Prevence agresivního chování psů".